Nedávno jsem šel lesem a potkal jsem pár muž a žena přibližně ve věku 80 let. Při chůzi se spolu drželi láskyplně za ruce. Zálibně jsem se kochal pohledem na tento pár, ze kterého vyzařovala láska a pokora. Říkal jsem si, že je obdivuhodné jak se i v tolika letech mají rádi. Mile jsme se na sebe usmáli a šli každý svou cestou.
Řada z nás hledá ideálního partnera. Říkáme si: “určitě existuje někdo, s kým si budeme dobře rozumět po celý život”. Hledáme, zkoumáme, tzv. třídíme zrno od plev. Někdy jsme frustrovaní, protože už jsme pro nalezení vysněné partnerky / partnera tolik udělali, tolik jsme toho vyzkoušeli.
A přesto jsme se znova rozešli. Co se to děje? Kde je chyba?
Copak na mně tady nečeká ten pravý, ta pravá?
Máme pocit, že bychom v životě měli být šťastni. Je to přece naše svaté právo, zvláště když se říká: Užívej si života, protože žiješ jenom jednou”.
A co když je to jinak? Co když smyslem života není jen užívat si?
Co když smyslem života je: Vyvíjet se skrze prožitky a rozhodnutí?
Co když máme svobodnou volbu dělat cokoliv. Každý čin, má však své důsledky na úrovni přírodních zákonů.
Jen pro vysvětlení použiju můj oblíbený jednoduchý příklad aniž bych kohokoliv obviňoval :-).
Kradeš? Jsi následně okraden.
A máš novou příležitost dále krást a prožívat to samé co svýmni činy způsobuješ druhým.
Co se stane, když přestaneme krást? Budeme znovu okradeni, nebo se tento koloběh zastaví?
Co kdyby naše svobodná vůle činit cokoliv způsobovala důsledky, za které máme zodpovědnost a jíž se nelze vyhnout?
Pokud tomu tak je, má smysl hledat ideálního partnera, či partnerku?
Může to být tak, že každý partner, který jde s námi společně životem je už teď ideální?
Nelíbí se nám to? Chceme jiného – lepšího partnera. Jsou naše charakterové vlastnosti na úrovni lepšího partnera, kterého bychom rádi měli po svém boku?
Pokud připustíme, že platí přísloví: “Vrána k vráně sedá”, vychází nám rovnice: Čím lepší charakterové vlastnosti máme tím více přitahujeme partnery se souvisejícími charakterovými vlastnostmi.
Zjednodušeně řečeno: Hledáš “lepšího” partnera? Kultivuj svůj charakter osobnosti a on ti pak bude moci přijít do života.
Držet se i na sklonku života za ruce s partnerem, dle mého názoru, není výsledkem nalezení “správného partnera”. Je to výsledkem trpělivého každodenního kultivování svého charakteru a touha vyvíjet se směrem k většímu sebepřijetí. To umožňuje větší porozumění a harmonii v životě.